Fototechnika vs. zima

Zima na krku, tak mě to nedá nenapsat pár (snad užitečných) řádků, jak se chovat k fotografické technice v zimním období. Rozumějme v teplotách okolo nuly, nebo i velmi hluboko pod nulou.

V zásadě potkávám dvě skupiny fotografů.

První jsou ti, kteří se o svoji výbavu příliš nestarají a vybavení za desítky či stovky tisíc nechávají na pospas povětrnostním vlivům. Druhá, početnější skupina, se o svou fotografickou techniku úzkostlivě stará, až to někdy je dost přehnané.

A jak by to mělo vypadat? Jak už to bývá, zlatá je střední cesta.

Ideální by bylo, neschovávat techniku do fotobatohu při prvních sněhových vločkách. Přijdete totiž o spoustu skvělých záběrů. Je dobré znát základní pravidla, jak jí zachovat dlouhou životnost.

Jak tedy nakládat s fotografickou technikou v zimě, aby se po pár měsících neodebrala do věčných lovišť?

Špicberky, tak tam to bylo o prsty. Teplota -26 stupňů a vlhkost taková, že jsem přimrzal k oblečení, k foťáku, prostě děs...

Existuje pár základních pravidel, která nejsou nijak bolestná a přitom vám dovolí fotografovat třeba i při -25 stupních. Ano, i při podobných mrazech fotografovat lze, nebo spíše mělo by, pokud chcete nevšední snímky! Otázkou pak je, jestli máte dostatek chuti, v tak extrémních podmínkách vůbec vyrazit ven. Je to však jednoduché, v těch nejnevšednějších a nejextrémnějších situacích většinou vznikají ty dech beroucí snímky, na které pak hledíme s otevřenou pusou.

Takže k věci. Všichni výrobci u svých produktů uvádějí, že fotografická technika bude spolehlivě fungovat cca od 40 do 0 stupňů Celsia. To je zvláštní, nemyslíte? Ano je na trhu pár fotoaparátů, které se honosí přízviskem outdoorové, takže je můžete vzít pod vodu, házet s nimi dle libosti a fotit v mrazu, ale na rovinu, už jste z nich viděli kvalitní výstup? Já nikoliv…

V čem je tedy zakopaný pes? Výrobci se totiž přirozeně brání reklamacím, které by se na ně sesypaly v případě, že by měli v manuálu uvedenou možnost použití i v mrazech, kdy většina laické veřejnosti nezná základní pravidla, jak se správně chovat, aby své fotoaparáty brzo neodepsaly.

Fotografie z mých oblíbených Orliček. Stál jsem tam dlouhé desítky minut v mlze a čekal na zázrak, který slibovala předpověď počasí. Fotoaparát rychle při -12 stupních omrzal, vlhko bylo jako v prádelně. A pak pár minut před západem přišlo krásné světlo!

Nepřítel číslo jedna - VLHKOST!

Velkým problémem je voda a to nejen ta přímo v kapalném či pevném skupenství, ale především vlhkost!

Uvidíte to v každé horské chatě. Sedíte si u horkého čaje, venku je nějakých -10 stupňů a dovnitř se po chvíli nahrne parta turistů. Co myslíte, že udělají jako první? Ano, dva ze tří příchozích vytáhnou své zrcadlovky či bezzrcadlovky, aby se ostatním pochlubili, co právě vyfotografovali. Tak takto opravdu ne! Nejen že bylo právě poledne, proto zjevně nevyfotili nic světoborného, ale dali své fotografické technice takovou facku, že se budou pravděpodobně časem velice divit. A o čem to tu vlastně celou dobu mluvím?

Pěkně popořadě. Venku je -10 stupňů, v hospodě je +20 stupňů, co myslíte, že se stane uvnitř fotoaparátu a objektivu? Ano přesně to, co s vašimi brýlemi, které již tou dobou nemáte na nose, ale tisknete je v dlaních a utíráte vysráženou vlhkost kapesníkem. Veškeré „vnitřnosti“ vaší drahocenné fotografické techniky se orosí až běda. Bohužel fotoaparát je napěchovaný elektronikou a uděláte to takto jednou, podruhé, potřetí a nemusí se stát vůbec nic, ale zaručuji vám, že dříve nebo později jej takto odepíšete. Jednoho krásného dne něco uvnitř zkratuje a bude vymalováno. Nejen že se to zaručeně stane v té nejnevhodnější situaci, ale bude vás oprava stát nemalé finanční prostředky. Velkým problémem je, že zaschlé mapy po vysrážené vlhkosti budou uvnitř všude a necháte-li vyměnit jednu součástku, vyhoří za čas zase jiná…

Jak tomu všemu předejít? Velice jednoduše! Nechte fotoaparát v brašně nebo fotobatohu do té doby, než se teploty vyrovnají, což však ve výše uvedené situaci, kdy je rozdíl teplot nějakých 30 stupňů, bude trvat hodiny.

Často si lidé neuvědomí, že se foťák orosí i uvnitř. Proto přijdou ze zimního focení domů, vyndají hned techniku a ukazují fotografie známým, nebo je stahují do počítačů a podobně. Po chvíli, utřou orosení na povrchu a je hotovo. Vlhkost uvnitř je netrápí…

Osobně po zimním focení nechávám foťák ve fotobatohu až do druhého dne. Je to jistota.

Opačně při přechodu z teplého do mrazivého prostředí nic příliš nehrozí.

Zimní táboření fotografickou techniku vždy prověří. Nejen že je třeba chránit před mrazem baterie. Je důležité myslet na to, jak se zachováte, až přijdete zpět domů do tepla.

SNÍH A VODA!

Jak se to občas stává, venku není stále slunečno a občas nám z oblohy cosi na hlavu spadne. Ať už je to sníh při extrémních mrazech, nebo déšť při teplotách kolem nuly, který na technice velice rychle namrzá, opět je třeba přemýšlet.

Dnes mají již všechny fotoaparáty a objektivy středních a vyšších tříd utěsnění proti vodě a prachu, takže se není třeba nějakého sněžení, nebo přepršky bát. Opět můžu ze zkušenosti potvrdit, mám dlouhé roky Canon 5D Mark IV a co ten už toho zažil!

Problém může nastat při výměně objektivů. Nejlepší by bylo v takové situaci objektivy vůbec neměnit, ale bohužel tomu se asi neubráníte. Pak vše řeším krkolomně krytý rozepnutou bundou a podobně. Jakmile vám kápne dovnitř fotoaparátu voda, je zle.

Pokud je vítr a sněží či prší, opravdu důkladně zvažte, jestli vám výměna objektivu za to riziko stojí. Tak jako si člověk zvykne na všechno, i v tomto se naučíte za čas zručnosti. Tam, kde by mě před lety ani nenapadlo pomyslet na výměnu skel, je dnes přehazuji bez mrknutí oka.

Fotografování na Islandu techniku vždy prověří. Teplota pár stupňů pod nulou a všudypřítomná vodní tříšť z vodopádu, kterou vítr rozháněl po okolí. Tady už si člověk dvakrát rozmyslí, jestli bude měnit objektivy.

Zima a akumulátory

Dalším velkým problémem je pokles kapacity baterií a akumulátorů vlivem nízkých teplot. Při plném nabití v -20 stupních nepořídíte někdy ani polovinu fotografií, co za plusových hodnot. Co s tím? Je to opět překvapivě jednoduché.

Mějte baterie a akumulátory při cestě na focení v kapse někde na těle, ne ve fotoaparátu nebo brašně. Nebudete je zbytečně vystavovat mrazu a zachováte jejich kapacitu bez zbytečných ztrát.

Přesto, že to považuju za samozřejmost, stejně to raději zmíním. Noste sebou na focení vždy alespoň jednu náhradní baterii! Nejen že se nemusíte stále strachovat, že vám energie dojde a nebudete již mít možnost výměny, ale může se vám lehce stát, že z nějakého důvodu vypoví službu a pak jste, jak se říká „namydlení“.

Totéž samozřejmě platí i o záložní paměťové kartě.

Jste-li příznivci zimního pobytu na horách se vším všudy (doporučuji), je velmi důležité pamatovat na to, že baterie a akumulátory nesmíte zapomínat ve fotoaparátu. Při dlouhodoběji trvajících teplotách pod -15 stupňů by se vám mohlo ráno stát, že techniku ani neuvedete do provozu.

Závěrem

Lidé se někdy chovají opravdu zvláštně. O techniku se úzkostlivě starají, nakupují všemožné štětečky a hadříky na její povrchové čištění (přitom je to jen byznys, ze kterého těží výrobci a prodejci, utřít vše stačí čistým tričkem, opět vlastní zkušenost :-)) a základní návyky jim unikají…